IMUNITNÍ SYSTEM
Imunitní systém je odpovědný za mechanismy spojené s obranyschopností našeho organismu. Jeho činnost lze přirovnat k práci ochranky: za prvé nepřipustit ohrožení organismu, a pokud prvotní opatření selhala, potom postupovat podle následujícího schématu: identifikovat, lokalizovat a zlikvidovat agresora... zde ovšem jakákoliv podobnost končí. Náš imunitní systém má ještě další úkoly, a sice zapamatovat si údaje o agresorovi a antigenu, a dále o moľných způsobech jeho likvidace. Zdánlivě se všechny tyto činnosti zdají jednoduché, avšak je třeba si uvědomit, že imunitní systém je komplikovaná soustava různých vzájemně spolupracujících orgánů - kostní dřeň, brzlík, slezina, lymfatické uzliny, mandle a dále rovněž kůže a plíce!
Reakce na zranění
Pokud dojde ke zranění lidského organismu, dochází současně při poškození
kůže k k přerušení ochranné bariéry, což je stejné jako otevřít dveře do těla pro všechny choroboplodné mikroorganismy příromné v okolí. Vzhledem k tomu, že je těchto mikroorganismů velmi mnoho, nezabrání často ani očičtění a dezinfekce rány následné infekci. Tehdy se ke slovu dostává náš imunitní systém, především leukocyty, které se shromažďují v poškozeném místě a prostřednictvím procesu fagocytózy bojují proti infekčním mikroorganismům, B-lymfocyty se pokouší identifikovat antigeny přítomné v ráně. Porovnají je s údají obsaľenými v imunitní paměti, a pokud se ukáže, že jde o mikroorganismy známé, následuje okamžitá produkce příslušných, již vyzkoušených, protilátek. Na tvorbě protilátek se podílejí rovněž T-lymfocyty.
Každý imunitní systém si vytváří zvláštní databázi o zlikvidovaných virech, kterou pouľívá v případě dalších infekcí. To znamená, že pokud tento systém zná agresora, může proti němu rychle zasáhnout a zlikvidovat ho dříve, než se rozmnoží a vyvolá nemoc. Existují však bohužel choroby jako chřipka a nachlazení, proti nimž je třeba bojovat stále znovu od začátku, neboť počet různých virů a jejich mutací, které tyto nemoci způsobují, je velký
Bohužel se někdy imunitní systém zblázní a pak se rozjede nemoc, které se říká autoimunitní, tzn. obranná armáda těla začne likvidovat vlastní tábor; mezi tyto nemoci patří třeba právě roztroušená skleróza. Dodnes lékaři neznají všechno, co a proč imunitní systém dělá.
Mezi další onemocnění související s imunitním systémem patří únavový syndrom, celým názvem Chronický únavový a imunitní dysfunkční syndrom. Definovat únavový syndrom je možné pouze výčtem jeho symptomů, které jsou značně variabilní, různého charakteru a intenzity. Potíže se projevují jako rozladění tělních systémů a nemocní. Stav je doprovázený chřipkovými symptomy, vyskytují se zvětšené lymfatické uzliny, chronický zánět nosohltanu, bolest hlavy, zvýšená teplota, dále bolest kloubů a svalů. Jedná se o hlubokou únavu-vyčerpání, které následuje po duševní nebo fyzické aktivitě a obnovení sil vyžaduje dvaceti čtyř hodinový nebo delší odpočinek. Spánek nepřináší odpočinek a obnovení sil.
Léčba: Protože příčina vzniku nemoci není doposud známa, neexistuje samozřejmě ani příčinná léčba. Existuje řada teorií o vzniku nemoci, přesto se zatím nepodařilo žádnou z nich stoprocentně dokázat. Výzkumy však pokračují a výsledků přibývá. Vzhledem k pestrosti projevů nemoci léčba probíhá na několika úrovních. Zaměřuje se na celkové posílení organismu v podobě uváženého dodávání vitamínů a stopových prvků, úpravu režimu, stravování, protože vyvstává potřeba organismus maximálně podpořit a zároveň šetřit.
